Miřenka Čechová

koncept, scénář, režie

Neočekáváme odpovědi, hledáme otázky a nové podněty k uvažování. Vysněným výsledkem je to, aby diváci pro skončení události zůstali a zapředli rozhovory s jednotlivými tvůrci, prohlédli si výtvarné instalace a prolistovali deníky performerů. Takto se podle mě uskutečňuje vzájemně obohacující dialog.

Miřenka Čechová

Primárním zdrojem byla kniha Michela Foucaulta Dějiny šílenství. Vybrala jsem tento text, protože v sobě obsahuje nejen téma, které se ke mně permanentně vrací a tvoří tak mizící a opět se zjevující červenou niť mého tvůrčího uvažování, v tomto případě otázku po tom, co je „normální“ a co „ne-normální“, a z jaké pozice dochází k hodnotícím soudům a klasifikacím „ne-normality“, ale také proto, že Foucaultův text obsahuje určité vymezující se postoje vůči zažitým stereotypům, které zásadně rezonují s mým přístupem k tvůrčí činnosti a životním postojům. Osobně se dlouhodobě zabývám tématem svobody a práva na jedinečnost, odchýlením od stereotypního řádu a systému, jenž potlačuje odlišnost, a v poslední době také tématem společenského tlaku na jedince uvnitř zrychlené doby nároků, a z toho pramenících psychických neuróz společnosti,

Miřenka Čechová

Miřenka Čechová

V současnosti je jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak v Čechách, tak v zahraničí. Po absolutoriu na Taneční konzervatoři v Praze v oboru klasický balet, vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo), kde v roce 2012 obhájila doktorát v oblasti režie fyzického a mimického divadla. Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium pro výzkum a pedagogickou činnost na American University ve Washingtonu DC, kde vůbec jako první vyučovala fyzické divadlo. Jako performerka má na svém kontě více než 18 celovečerních inscenací, jež mnohá, většinou autorská, získala významná zahraniční ocenění, např. S/He is Nancy Joe (The Best of Contemporary Dance 2012 by Washington Post, Herald Angel Award na Edinburském Fringe festivalu), The Voice of Anne Frank (Best of Overseas Production na Internatinal Arts Festivalu v Jižní Africe, Outstanding Performance Award na pražském Fringe festivalu, Best of Fringe na amsterodamském Fringe festivalu), Antiwords (cena Divadelních novin, Cena Next Wave festivalu, cena Skupovy Plzně), a mnohá další. Jako režisérka a choreografka vytvořila více než deset celovečerních inscenací, často v zahraničních koprodukcích, např. Sniper’s Lake (v koprodukci s Baerum Kulturhus v Norsku), Krevety á la Indigo (podpořené rezidencí v Brollin Schlos v Německu), FAiTH (podpořené rezidencí v Atlas Performing Art Center ve Washingtonu DC), Vernisáž (v produkci New Music Theater ve Washingtonu DC), nejnověji Lessons of Touch spolu s Jiřím Bartovance, Vivisectic (v Center for Performance Research v Brooklynu a v Gibney Dance, New York). Její poslední režie patří operní produkci Opera and the French Revolution, pro níž byla oslovena americkým barokním orchestrem Opera Lafayette a byla uvedena v Rose Theatre Lincoln Center v New Yorku a v Lisner Auditoriu ve Washingtonu DC. Jako akademička vyučovala a přednášela na několika amerických univerzitách (American University ve Washingtonu DC, Tampa University na Floridě, Stephens College v Missouri a opakovaně působí na Mercerburg Academy v Pensylvánii jako choreografka a lektorka autorské tvorby). Je spoluzakladatelkou dvou divadelních skupin: Spitfire Company (spolu s P. Boháčem) a Tantehorse (spolu s R. Vizváry) a nepravidelně vede předmět Autorská tvorba na HAMU.